Přeskočit na hlavní obsah

Jak vznikla Země + Měsíc

Jak vznikl svět, ve kterém dnes žijeme? Předehrou byl vesmírný kulečník, ohnivé peklo, srážka s jinou planetou a déšť, který trval 40 000 let...

Zdroj obrázku: StockFresh.com

V článku Jak vznikla naše Sluneční soustava? jsme si přiblížili dramatický vznik planet z hmoty rotující kolem mladého Slunce. Nyní se podíváme blíže na vznik Země, kterou v prvotním stádiu můžeme nazývat i PraZemě.

1. PraZemě


Asi před 4,54 miliardami let už kolem Slunce obíhala malá kamenná planeta – PraZemě (budoucí Země), s atmosférou tvořenou vodíkem a heliem.

PraZemě vznikla podobně jako jiné kamenné planety (Merkur, Venuše, Mars) spojováním a lepením prachových zrn do objektů velkých několik kilometrů nazývaných planetesimály. Planetesimály svými srážkami a následným spojováním hmoty vytvářely zárodky kamenných planet.

  • Sluneční soustava měla v té době více planet než dnes. A neustále v ní probíhaly srážky těles všech velikostí. Změna dráhy jakékoliv planety nebo planetky (například po nárazu) vyvolala další sérii srážek. Jako při kulečníku, jen v mnohem větším měřítku.

PraZemě byla menší než některé jiné planety, ale dost hmotná aby gravitačně přitahovala z okolí novou stavební hmotu v podobě asteroidů a planetek. Stále silnější gravitace PraZemě způsobovala, že každý další náraz asteroidu, komety nebo planetky měl vyšší dopadovou energii.

Neustálé prudké nárazy tak přispívaly k rozžhavení PraZemě a roztavení hornin. Zevnitř planetu zahřívalo radioaktivní záření z rozpadu těžkých prvků. Dnešní modrá planeta tehdy vypadala jako žhavá, roztavená koule s povrchem zalitým magmatem. Pokud i povrch občas někde ztuhl, hned ho prorazili další zásahy (tzv. pozdní velké bombardování).

  • PERLIČKA: Jedním z nejzajímavějších matematických činů v historii je slavný výpočet irského arcibiskupa Jamese Usshera. Tento vzdělaný muž v 17. století vypočítal, že Země byla stvořena v neděli 23. října roku 4004 před naším letopočtem – a podle některých zdrojů přesně o 9. hodině ráno. Ačkoliv nebyl příliš přesný :) za svou snahu o vědecký přístup si zaslouží uznání.

2. Kde se vzal Měsíc?


Asi před 4,53 miliardami let vrazila do PraZemě planeta Theia velikosti Marsu. Náraz to byl tak mohutný, že historie naší planety se tehdy mohla navždy skončit. Naštěstí srážku přežila.

Hmota vymrštěna nárazem do okolního prostoru obíhala kolem PraZemě. Na oběžné dráze se postupně začala lepit, gravitačně spojovat a formovat do tvaru koule. Tak naše planeta získala Měsíc.

Mladý Měsíc se na ten dnešní vůbec nepodobal. Byla to ohnivě rozžhavená koule neustále bombardována novými a novými zásahy asteroidů.

  • Pozdní velké bombardování utichlo asi před 3,6 miliardami let = to byla další podmínka pro rozvoj života na Zemi.

Vysoké teploty umožnily PraZemi dospět na skutečnou planetu. Těžké kovy (železo, nikl) klesaly v kypící a vířící hmotě planety do jejího středu, kde postupně utvořily kovové jádro. Naproti tomu lehčí materiály stoupaly vzhůru. Tak se během nesmírně dlouhého procesu utvořila nám známá stavba Země (jádro, zemský plášť a na povrchu zemská kůra).

3. Kde se na Zemi vzala voda?


Bez vody by nikdy nevznikla Zemi v podobě, jak ji známe. Voda přicházela zdola (vodní páry ze sopek) i shora (přinášely ji dopadající komety a planetky ve formě ledu, který roztál a vypařil se do atmosféry), a to v obrovských množstvích.

Vodní páry vytvářely oblaka a zkondenzovaná voda dopadala zpět na povrch v podobě deště. Nepředstavujme si však lehké přeháňky nebo letní bouře. Vědci odhadují, že se tento přívalový liják lil v objemu až 3000 litrů vody na metr čtvereční denně, a to nepřetržitě po dobu snad až 40 tisíc let.

  • Zemskou atmosféru v tomto období tvořily vodní páry, metan, dusík a oxid uhličitý (CO2) = známý skleníkový plyn přispívající k přehřívání planety.
  • Právě přívaly dešťů do velké míry spláchli CO2 z atmosféry na zemský povrch (kde byl uvězněn v horninách) a do oceánů, kde se pak v důsledku chemických reakcí vytvářela soda, uhličitan vápenatý a obrovské zásoby kuchyňské soli [3].

Po dopadu na horký zemský povrch se voda okamžitě odpařovala do oblak, kde zkondenzovala a zase pršela na povrch. Tento nepřetržitý koloběh v nepředstavitelném měřítku fungoval jako chladicí systém planety.

4. První oceány


Asi před 4,4 miliardami let teplota povrchu Země (i díky snížení obsahu CO2 v atmosféře) poklesla natolik, aby mohly vzniknout první vodní toky a vodní plochy. Tyto se už neodparovali ihned, ale postupně se rozšiřovaly a vznikaly z nich první mělké oceány, poskytující podmínky pro vznik života.

5. Země + Měsíc


Měsíc byl v té době k Zemi 10 x blíže než dnes. Mnohonásobně silnější gravitací a slapovými silami vyvolával gigantické, až kilometr vysoké přílivy.

  • Pozorovateli z povrchu Země by se naskytl děsivý pohled na obrovský, žhavý měsíc zabírající neuvěřitelně velkou část oblohy.

Měsíc zároveň zbrzdil extrémně rychlou rotaci Země = ta postupně poklesla na dnešní rychlost, díky které má den cca 24 hodin.

  • Proč vidíme ze Země stále stejnou, přivrácenou část Měsíce? Protože doba rotace Měsíce kolem své osy je stejně dlouhá, jako doba za jakou Měsíc oběhne Zemi.

Zdá se, že Měsíc svou gravitací a slapovými silami přispěl ke spuštění deskové tektoniky Země a ke vzniku kontinentálních tektonických desek. Jelikož Měsíc se již miliardy let od Země vzdaluje (cca 38 mm ročně), jeho vliv na dění na naší planetě se nepatrně zmenšuje.

6. Kdy na Zemi vznikl život?


Asi před 4,1 miliardami let už možná existoval na Zemi život. V západní Austrálii v prastarých horninách z té doby vědci objevili stopy uhlíku, které by mohly být náznakem existence mikroskopického života již v tomto nepředstavitelně dávném období.

Jak vznikl život? To přesně neví nikdo :) ale zkusíme se na to podívat v dalším článku na Blogikon.cz

Použitá a/nebo doporučená literatura a jiné zdroje:



Novinky e-mailem


A už vám neunikne žádný nový článek na téma HISTORIE = přihlašte se k odběru e-mailem:

Odebírat novinky

© Roman Plencner
Mýlím se často a rád :) kdyby něco, napište do komentářů.
Kopírování a publikování obsahu z Blogikon.cz není dovoleno.

Těším se na vaše komentáře :)
Zásady zpracování osobních údajů.

Komentáře