Přeskočit na hlavní obsah

Jak vznikla naše Sluneční soustava?

Asi před 4,7 miliardami let byste na místě dnešní Sluneční soustavy našli jen obrovský oblak nesmírně chladného, ​​temného plynu a prachu. Ale pak se něco stalo...

Skuneční soustava (ZDROJ: StockFresh.com)

Pomalu rotující oblak (přesněji mlhovina = nebula) o teplotě -260 ° C obsahoval mnoho vodíku, méně hélia a nepatrný přídavek dalších prvků a molekul. Možná pod vlivem nějakého vnějšího podnětu (exploze supernovy?) v této mlhovině vznikaly oblasti s vyšší hustotou hmoty a tedy s vyšší gravitací, které k sobě začali „přitahovat“ další hmotu z okolí.

Tak vznikla stále hustší masa, jejíž sílící gravitace vedla k smršťování mlhoviny. Rychlost rotace mlhoviny se zvyšovala a tvarem začala připomínat plochý disk. Tlak dramaticky narůstal a stlačená hmota se zahřívala na stále vyšší teploty.

Zrod Slunce a planetesimál


Když teplota uprostřed dosáhla několik milionů stupňů Celsia, spustila se jaderná reakce. Zrodilo se naše Slunce, kolem kterého v protoplanetárním disku rotovalo nesmírné množství rozptýlené hmoty. Tento materiál se zrážejíc shlukoval do objektů s velikostí několik kilometrů, nazývaných planetesimály.

Planetesimály se neustále srážely a „lepili“ dohromady, čímž vznikaly zárodky ještě větších těles = planet, kterých v rané fázi bylo mnohem víc než dnes. Planety se rovněž na svých drahách srážely a dokonce odmršťovali jiné planety ven ze Sluneční soustavy. Nesčetné planetesimály byly odmrštěny až do oblasti Kuiperova pásu (za dráhou Neptuna, jedním z objektů Kuiperova pásu je Pluto) a Oortova oblaku (na úplném okraji Sluneční soustavy).

Vznikají kamenné planety a plynní obři


Spojováním prachových zrn vznikaly menší „kamenné“ planety Merkur, Venuše, Země a Mars. Základem obřích planet (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) byly částečky zmrzlého ledu, které se postupně nabalovaly ve větší vzdálenosti od Slunce. Zárodky těchto planet si velkou gravitační sílou přitáhly z okolí mnoho plynů (zejména vodík, poméně hélium), a tak vznikaly dnešní plynní obři.

Neustálé srážky těles a radioaktivní rozpad prvků uvolňovaly nesmírné množství tepla, díky čemuž se vnitřek planet a planetek roztavil. Těžší kovy klesly do středu těchto objektů, které tak získaly těkuté jádro. Menší tělesa jako Merkur, Mars, náš Měsíc a samozřejmě planetky si však po čase už nedokázali udržet uvnitř dostatečně vysokou teplotu.

Proto například geologická aktivita Marsu poklesla na minimum. A rychleji chladnoucí planetky mají po miliardách let od svého vzniku už jen ztuhlý, pevný vnitřek. Naštěstí naše Země je dostatečně velká, aby si i po 4,5 miliardách let dokázala udržovat vnitřní teplo potřebné pro zachování života na planetě.

Velké bombardování


Prvních 500 milionů let naší Sluneční soustavy probíhalo tzv. pozdní velké bombardování. Jeho hlavními aktéry byly meteoroidy, asteroidy včetně planetek a komety, které se neustále srážely, rozbíjely se (nebo naopak shlukovali) a bombardovaly povrch planet. Někdy si planeta zachytila ​​kolem letící planetku a přivlastnila si ji jako svůj měsíc. Pravděpodobně takto přišel Mars ke svým měsícům Phobos a Deimos.

Země a Měsíc


Země získala svůj Měsíc mnohem dramatičtějším způsobem, když se srazila s neznámou planetou velikosti Marsu. Náraz vymrštil na oběžnou dráhu Země ohromné ​​množství hmoty, ze které postupným shlukováním vznikl Měsíc. Velké bombardování pokračovalo a poznamenalo Měsíc krátery, které nám tak poskytují úžasný pohled do jeho minulosti.

Náš Měsíc je oproti své mateřské planetě tak velký, že Země pravděpodobně přežila divokou srážku jen zázrakem. Netypický poměr velikostí Země a Měsíce vede k jejich příležitostnému označování za dvojplanetu. Větší tělesa postupně své dráhy vyčistili a velké bombardování utichlo. Bez toho by na Zemi nemohl nikdy vzniknout život...

Již brzy v dalším článku na Blogikon.cz :)

Použitá a / nebo doporučená literatura a jiné zdroje:


  1. CHOWN Marcus – SCHILLING Govert: Vesmír v tweetech. Velké myšlenky a jejich stručná objasnění. Zlín, nakladatelství Kniha Zlín 2012.
  2. MACHÁČEK, Martin: Astrofyzika pro gymnázia. Praha, Prometheus 2004.
  3. GILLILAND Ben: Ako vybudovať vesmír. Od Veľkého tresku po koniec vesmíru. Bratislava, Ikar 2015.
  4. CLARK Stuart: Velké otázky: Vesmír. Praha, Euromedia Group – Knižní klub, 2013.
  5. LESCH Harald – ZAUN Harald: Nejkratší dějiny života ve vesmíru. Praha, Albatros 2011.
  6. BAKER Joanne: Vesmír 50 myšlienok, ktoré by ste mali poznať. Bratislava, SLOVART 2016.
  7. Kolektív autorov: Velké dějiny: Od Velkého třesku po současnost. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2017.
  8. BROŽ Miroslav – ŠOLC Martin: Fyzika Sluneční soustavy. Praha, Matfyzpress 2013.
  9. https://solarsystem.nasa.gov/planets/overview/
  10. https://www.universetoday.com/32522/oort-cloud/
  11. https://space-facts.com/oort-cloud/
  12. https://solarsystem.nasa.gov/solar-system/oort-cloud/overview/
  13. https://solarsystem.nasa.gov/solar-system/kuiper-belt/overview/
  14. https://sk.wikipedia.org/wiki/Slne%C4%8Dn%C3%A1_s%C3%BAstava
  15. https://en.wikipedia.org/wiki/File:Solar-System.pdf
  16. https://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=1944
  17. https://cs.wikipedia.org/wiki/Planetesim%C3%A1la
  18. https://sk.wikipedia.org/wiki/Oortov_mrak
  19. https://sk.wikipedia.org/wiki/Kuiperov_p%C3%A1s
  20. http://www.1sg.sk/~pkubinec/radioaktivita.html
  21. https://sk.wikipedia.org/wiki/Mars
  22. https://sk.wikipedia.org/wiki/Meteoroid
  23. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdn%C3%AD_velk%C3%A9_bombardov%C3%A1n%C3%AD
  24. https://tech.sme.sk/c/20810700/meteor-asteroid-meteoroid-kometa-a-meteorit-aky-je-medzi-nimi-rozdiel.html

Novinky e-mailem


A už vám neunikne žádný nový článek na téma HISTORIE = přihlašte se k odběru e-mailem:

Odebírat novinky

© Roman Plencner
Blogikon.cz
Kopírování a publikování obsahu z Blogikon.cz není dovoleno.

Těším se na vaše komentáře :)
Zásady zpracování osobních údajů.

Komentáře