Přeskočit na hlavní obsah

Jak pěstovat salát – BIO

Pěstování salátu na zahradě, ve skleníku, na balkoně nebo za oknem v květináči. Jak pěstovat hlávkový, listový a římský salát rychle a snadno :)

Salát (Foto: StockFresh.com).

Salát je listová zelenina a vyséváme ho do druhé, případně třetí tratě (Pěstování zeleniny do 3 tratí). Má rád úrodnou, humózní, propustnou půdu s dostatkem vláhy. Oblibuje sluneční stanoviště, ale v horkém létě na přímém slunci potřebuje kolem poledne polostín (zejména mladé rostlinky). Salát je náročný na dostatek světla.

  • Salát dobře snáší nižší teploty. Nejlépe klíčí na světlém místě s teplotou do 18 °C, při vyšších teplotách klíčí neochotně. Půdu pro výsev nebo výsadbu salátu zkypříme do hloubky 25 cm. Sejeme do hloubky 1 cm.

Salát potřebuje pravidelnou závlahu. Nedostatek vody nebo živin salátu způsobují horkou chuť a předčasné vybíhání do květu. Známe více typů salátu.

  • Hlávkový salát = vytváří hlávky, sklízíme cca 9 týdnů po výsevu odříznutím celé hlávky nožem těsně nad úrovní země. Po seříznutí již další hlávku nevytvoří. Oblíbený je například Král máje, tato odrůda je vhodná na časný jarní výsev i na podzimní výsev. Jedním z variantů hlávkového salátu je ledový salát, který je odolný vůči letnímu vybíhání do květu.
  • Listový salát = nevytváří hlávky. Listy můžeme sklízet postupně a šetrně podle potřeby od momentu, kdy má listový salát alespoň 5 dobře vyvinutých listů. Asi 5 týdnů od výsevu můžeme sklízet celé rostliny. Vždy sklízíme dříve, než se saláty dostanou do květu.
  • Římský salát = vytváří hlávky podlouhlého tvaru s dlouhými listy, jsou pevnější a sladší než hlávkový salát. Můžeme sklízet průběžně jednotlivé listy dle potřeby, cca 9 týdnů po výsevu sklízíme celé hlávky. Pokud je seřízneme nad zemí a kořen ponecháme v zemi, vyžene novou hlávku. Ta ale není tak chutná.
  • Méně známý, ale skvělý je chřestový salát.

Křehký, šťavnatý salát láká hlemýždě, plzáky a občas přijdou na hostinu i ponravy chrousta. Nebo jinak užitečné škvory, zvláště pokud nemají nablízku dostatek mšic a jiné kořisti.

Jelikož máme více typů a mnoho odrůd salátů, vždy se řiďte pokyny na výsev a pěstování uvedenými na balíčku se semínky.

Dobří sousedé salátu na záhoně:

  • saturejka,
  • kerblík = odpuzuje slimáky a mšice,
  • řeřicha,
  • cibule,
  • čekanka salátová,
  • zelí,
  • brokolice,
  • květák,
  • rajčata,
  • fazole,
  • ředkvičky (díky blízkosti salátu jsou kvalitnější, dužinatejšie),
  • pórek,
  • paprika,
  • okurky,
  • hrách,
  • mrkev,
  • kopr.

Salát se nesnáší:

  • s petrželem,
  • a celerem.

S jinými běžnými druhy zeleniny vychází salát bez problémů. Je proto výbornou meziplodinou. Můžeme ho pěstovat po celý rok, pokud mu v zimě zajistíme dostatek světla a samozřejmě výživu, vláhu a přijatelnou teplotu prostředí:

  • v květináči za oknem,
  • ve skleníku a zimní zahradě,
  • v pařeništi.

Jak pěstovat hlávkový salát


První jarní úroda vlastního salátu je vždy skvělý zážitek. Zajistíme si ji dvěma způsoby:

  • jako tzv. zimní salát,
  • nebo ze časného jarního výsevu.

Zimní salát:

  • vyséváme podzimním výsevem v září do řádků vzdálených od sebe 30 cm přímo na záhon (v chladnějších oblastech už koncem srpna) a vyjednocení vzešlých rostlinek na 20 cm = těsně před příchodem mrazů rastlinky přikryjeme chvojím, netkanou textilií nebo jiným vhodným materiálem, který s příchodem jara odstraníme a pokračujeme v pěstování běžným způsobem. Výborným zimním salátem je kultivar Humil.

Jarní salát:

  • časný jarní výsev, ideálně s předpěstováním sazenic. Sazenice si vypěstujeme v bedýnce, pařeništi nebo květináči. Pokud vysejeme semínka řídce, nemusíme vzešlé šalátiky rozsazovat. Pokud vysejeme semínka hustě, musíme vzešlé rostlinky brzy pikýrovať (rozsazovat) na vzdálenost 5 cm v řádcích. Sazenice v teplejším prostředí rostou rychleji, než z přímého jarního výsevu do studeného záhonu. Přesazujeme je s kořenovým balem. Do půdy nesmí jít hlouběji, než byly během předpěstování.

Sazenice vysazujeme na záhon například ve sponě 25 x 30 cm = vždy se řiďte návodem pro danou odrůdu salátu na balíčku osiva.

Jarní salát na jaře sejeme a vysazujeme (předpřipravené sazenice) do odmrzlé, proschlé, ale stále ještě vlhké půdy.

  • Salátové sazenice nesadíme příliš hluboko, aby nehnily. Srdíčko salátu má být při výsadbě sazenice asi 1 cm nad povrchem země.

Jarní salát je vhodný i na výsev začátkem srpna s podzimním sběrem. Od konce dubna do poloviny června sejeme letní odrůdy salátu se sběrem v červenci, srpnu a září. Mezi salát můžete vysít například ředkvičku, pokud chcete lépe využít prostor.

Jak pěstovat listový salát


Listový salát sejeme na jaře, když odmrzne a oschne půda, ale je stále vlhká. Mezery mezi řádky 30 cm. Při jednocení pretrháváme na 5 až 10 cm, nebo rozsazujeme. Když má už listový salát alespoň 5 plně vyvinutých listů, můžeme začít šetrně sklízet vnější listy dle potřeby kuchyně. Celé rostliny sklízíme už o 2 týdny dříve než při hlávkovém salátu.

Jak pěstovat salát ve skleníku


Příliš vysoké horko stresuje salátové rostliny a přivádí je do květu. Do skleníku je salát vhodný na výsev již od konce února. V létě ve skleníku upřednostníme polostín před přímým sluncem. Po letních vedrech vyséváme salát do skleníku od konce září.

  • Salát je vhodná předplodina před okurkami nebo rajčaty.

Vhodná teplota půdy je 8 až 16 °C. Při pěstování salátu ve skleníku a fóliovníku, zejména v horkém počasí, potřebuje salát co nejvíce větrat.

Jak pěstovat salát v květináči


V květináčích a podobných nádobách můžeme pěstovat salát na balkoně, terase, a dokonce za oknem (pokud má okno dostatek světla). Pozor, salát nesnáší letní horka na přímém slunci za sklem.

  • V běžném truhlíkovém květináči dlouhém 80 cm můžeme současně pěstovat jen 4 hlávkové nebo listové saláty. Pokud pěstujete v kulatých květináčích, do květináče o průměru 15 cm dáváme jen jednu rostlinku. Pokud máte menší květináče, např. 10 cm (určitě ne menší), zkuste to salátu vynahradit dobrým stanovištěm, kvalitní zeminou a častějším zaléváním.

Salát v květináči potřebuje dostatek světla. Do květináče použijeme zahradnický substrát vhodný k pěstování zeleniny (smíchaný s pískem), nebo kvalitní zeminu s dobře vyzrálým kompostem (a pískem).

  • V příliš prohnojené zemině, nebo v příliš výživném substrátu hrozí salátu mimo jiné přemnožení listových mšic. I proto přidáváme písek.

Do dna květináče vyvrtáme otvory. Dno přikryjeme úlomky z hliněné nádoby, střešní tašky nebo vhodnými kameny. Pak můžeme květináč naplnit zeminou, zvlhčit vodou, trocha upěchovat zeminu aby lépe sedla. Povrch zeminy prokypříme, vyrovnáme a můžeme sít semínka nebo zasadit sazenice.

A ještě pozor na přesušení zeminy = má být vlhká, ne promočená ani suchá. Vyzkoušejte samozavlažovací květináče.

Nikdy nezaléváme ani nehnojíme na listy.

Doporučená a / nebo použitá literatura a jiné zdroje:


  • Kolektív autorov: V hlavní roli zelenina. Pěstování. Zdraví. Krása. Ruční práce. Kuchyně. Praha, Tarsago Česká republika 2015.
  • PLOBERGER, Karl: Nová zahrada pro inteligentní lenochy. Zahradničíme v souladu s přírodou. Praha, Brázda 2016.
  • SVOBODA Jaroslav – SVOBODOVÁ Lada: Zelenina z ekozahrady pro radost i soběstačnost. Praha, Smart Press 2018.
  • ČEJKA Gustáv a kolektív: Radíme záhradkárom. Bratislava, Príroda 1975.
  • BERG, Peter: BIO zahradničení. Základní kurz. Brno, KAZDA 2017.
  • HRADIL, Radomil & kolektiv: Česká biozahrada. Zelenina a ovoce bez chemie. Olomouc, Fontána 2000.
  • RUPPOVÁ, Christel: BIO zahradničení. Zeleninová, ovocná a bylinková zahrada od jara do zimy. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2016.
  • BOGDANOVOVÁ N.S. – OSIPOVOVÁ G.S.: Pestujeme zeleninu v byte. Bratislava, Pravda 1987.
  • PÍŽL, Jaroslav: Rok v biozáhradke. Bratislava, IRIS 1991.
  • BRUNSOVÁ, Annelore & BRUNSOVÁ, Susanne: Biozahrada praktická příručka. Úvod k přírodnímu pěstitelství s názornými vyobrazeními. Praha, PLOT 2010.
  • HRIČOVSKÝ, Ivan – VALŠÍKOVÁ, Magdaléna – HRONSKÝ, Štefan: Záhrada pre úžitok. Praktické rady záhradkárom. Bratislava, Plat4M Books 2013.
  • RIOTTEOVÁ, Louise: Mrkev miluje rajčata. Tajemství úspěšného zahrádkáře. Praha, Euromedia Group – Ikar 2015.
  • BARTHOLOMEW, Mel: Zahrada na jednom metru čtverečním. Zahradničení na čtvercových záhonech o jednom metru čtverečním. Praha, Svojta & Co. 2015.
  • LUTZ Armin: Parenisko, fóliovník a skleníček. Bratislava, Príroda 1985.
  • MARSHALL, Roger: Pěstování ve skleníku. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2016.

Novinky e-mailem


A už vám neunikne žádný nový článek na téma ZAHRADA = přihlašte se k odběru e-mailem:

Odebírat novinky

© Roman Plencner
Miluji zahradu :) samozřejmě BIO.
Kopírování a publikování obsahu z Blogikon.cz není dovoleno.

Těším se na vaše komentáře :)
Zásady zpracování osobních údajů.

Komentáře