Přeskočit na hlavní obsah

Prehistorie letectví 2: Další prapodivné pokusy létat

Londýn, 1854. Lety balónem jsou ještě vždy senzační událostí. Tentokrát se ale vynálezce Luis Charles Letur, jeden z průkopníků letectví, rozhodl předvést londýnskému publiku něco víc. Přivezl si z Francie svůj létající stroj...

Luis Charles Letur

Letur a jeho padákový kluzák (1854)


Letur věřil i přes 70 let po prvním balonovém letu bratrů Montgolfierů, že budoucnost létání nepatří balonům, ale dynamickým letadlům. Postavil si proto létající stroj, vybavený mávajúcimi křídly a směrovým kormidlem připomínajícím ptačí ocas.

Aby byla konstrukce ještě podivnější, celou ji zastřešoval obrovský padák. Mělo to svůj význam. Letur si uvědomoval, že nedokáže vzlétnout přímo ze země. Spoléhal se na to, že použije nejmodernější vzduchoplaveckú techniku ​​19. století – balón – aby dostal svůj stroj do správné výšky.

Právě padák měl po oddělení od balónu zpomalit pád stroje a změnit ho na vzestupný let. Mezitím pilot začne usilovně mávat křídly :) a po chvíli přistane na pevné zemi.

  • Letur měl za sebou již několik takových klesajících letů, které úspěšně předvedl v Paříži na hipodromu. V kategorii létajících strojů těžších než vzduch byl vlastně nejzkušenějším a nejúspěšnějším letcem své doby.

V červnu 1854 navštívil Letur i se svým strojem Londýn a připravil se na další let. Po montáži a kontrole létajícího aparátu nějaký čas zabraly přípravy balónu na start. Nakonec se balón odlepil od země a začal stoupat, s Leturovým letadlem zavěšeným na laně dlouhém 80 metrů.

V lehké konstrukci svého létajícího stroje seděl sám Letur. Balón s dalším mužem na palubě plynule stoupal. Nečekaně se však přihnal silný vítr, opřel se do balónu a rozhoupal stroj visící na laně. Vzduchoplavec v koši balónu propadl panice a pokusil se rychle přistát.

Větrem hnaný balón přitom vlekl za sebou po zemi Letura uvězněného v troskách letadla, narážejícího do budov a stromů. Když se balón konečně zastavil, zachránci doběhli na místo havárie. Odvážný aviatik Letur nepřežil.

De Groof a letadlo s mávajúcimi křídly (1864)


Nevíme, do jaké míry byl belgický vynálezce Vincent De Groof inspirovaný Leturem. V každém případě jen 10 let po londýnské havárii De Groof postavil svůj vlastní létající stroj s mávajúcimi křídly. A rozhodl se použít na startu stejnou technologii – tedy nechat se vynést balónem do dostatečné výšky, a pak se oddělit k samostatnému letu.

Vincent De Groof

De Groofovo letadlo mělo jinou konstrukci. Pilot stál na úzké plošině, ze které ovládal mávající křídla. Třetí rozměrné „křídlo“ tvořilo jakýsi ocasní stabilizátor stroje. Na rozdíl od Letura, optimistický De Groof nepoužil jako součást konstrukce svého stroje padák...

K prvnímu (a poslednímu) pokusu o let došlo v červenci 1864. Balón s podvěšeným De Groofovým letadlem nabral správnou výšku. De Groof přeřízl lano které ho poutalo k balónu. Balón zbavený zátěže okamžitě vystřelil nahoru.

De Groof však se svým aparátem rychle padal k zemi. Křídla nedokázali zpomalit pád stroje a obrovský nápor vzduchu nedovolil De Groofovi mávat křídly, jak měl v plánu. To byl konec.

Těžké chvíle zažil i vzduchoplavec v koši balónu – jistý Simmons. Prudký vzestup balónu a únik nosného plynu ho omámily. Balón nakonec začal klesat a přistál přímo na kolejích, kde v poslední chvíli zastavili uháňajúci vlak, a tak Simmonsovi zachránili život.

Ornitoptéra (1807) a helikoptéra (1817) Jakoba Degena


Jakob Degen byl hodinářem ve Vídni a zároveň jedním z průkopníků letectví. Postavil ornitoptéru, podivný stroj s důmyslnou rámovou konstrukcí a pohyblivými křídly. Namísto mávání však tahle křídla – poháněná lidskou silou – vykonávala vertikální pohyb, tedy nahoru a dolů.

Jelikož s tímto strojem nedokázal vzlétnout vlastní silou, doplnil svůj létající aparát menším balonem naplněným vodíkem. Díky tomu dokázal v létech 1807 a 1808 předvádět první úspěšné lety, při kterých na rozdíl od balónů lépe ovládal směr letu.

Jacob Degen

Své letecké umění údajně předvedl i rakouskému císařskému páru (1810). Vrcholem jeho leteckých představení měly být lety v Paříži před samotným Napoleonem, při kterých prý dosáhl výšky až 1600 m (???).

V roce 1817 postavil Jakob Degen létající model poháněný hodinovým strojkem. Úzký trup modelu ve tvaru tyče byl vybaven dvěma nad sebou umístěnými dvoulistými vrtulemi na způsob dnešních vrtulníků. (Podobné uspořádání 2 rotorů nad sebou dnes používají například helikoptéry Kamov.)

Když se hodinový strojek vrtulníku natáhl a spustil, dokázal prý vytáhnout model až do výšky 150 m. Když se vrtule přestali točit, model začal klesat. Tehdy se otevřel malý padáčkem ve tvaru deštníku a umožnil modelu bezpečně přistát na zemi.

Použitá a/nebo doporučená literatura a jiné zdroje:



Novinky e-mailem


A už vám neunikne žádný nový článek na téma HISTORIE = přihlašte se k odběru e-mailem:

Odebírat novinky

© Roman Plencner
Hm... docela rád bych si ten Degenův vrtulník postavil :)
Kopírování a publikování obsahu z Blogikon.cz není dovoleno.

Těším se na vaše komentáře :)
Zásady zpracování osobních údajů.

Komentáře

  1. Ještě lepší než první díl !!! Díky !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ďakujem. Už plánujem 3. diel, bude to divoká jazda :)

      Vymazat

Okomentovat