Přeskočit na hlavní obsah

Jak pěstovat mrkev – BIO

Pěstování mrkve = na zahradě, ve skleníku, v květináči na balkoně. Vypěstujte si křupavou domácí mrkev v BIO kvalitě :)

Mrkev - královna zeleniny (Foto: StockFresh.com)

Mrkev je kořenová zelenina a běžně ji sázíme v druhé trati (Pěstování zeleniny podle tratí). Rané odrody mrkve – karotky – jsou křehké a šťavnaté, vynikající na konzumaci v syrovém stavu. Pozdní odrůdy mrkve dávají větší výnosy a jsou vhodnější na uskladnění.

Mrkev oblibuje hluboko kyprou a humózní, vlhkou, písčito-hlinitou půdu s dostatkem vápníku. Nesmí to být půda s čerstvým hnojem, v takové půdě mrkev napadají mušky, červi a larvy. Má ráda přihnojení dřevěným popelem, který jí dodá draslík.

  • Nehnojte mrkev dusíkatými hnojivy = vaším cílem je přece zdravá zelenina s minimálním obsahem dusičnanů. A není to ani třeba. Vždyť pokud zasadíte mrkev v druhé trati, máte v půdě dostatek dobře vyzrálého kompostu z minulého roku.

Dobrými sousedy mrkve jsou cibule a pórek, které ji chrání před pochmurnatkou mrkvovou (Psila rosae). Proti pochmurnatce mrkvové pomáhá také dřívější výsev (nejpozději v březnu) nebo pozdní výsev (v červnu). A samozřejmě nepěstovat mrkev na téže ploše dříve, než o 4 až 5 let.

  • Larvy pochmurnatky mrkvové vytvářejí v mrkvi chodbičky. Takovou mrkev nenechte ležet na záhoně ani nedávejte do kompostu, zlikvidujte ji.

Mrkev dobře vychází s česnekem, cibulí, čekankou salátovou, černým kořenem, čínským zelím, hrachem, koprem, mangoldem, mátou peprnou, pažitkou, rajčaty, ředkví, rozmarýnem, salátem a šalvějí.

S dalšími druhy zeleniny má neutrální vztahy :) a neexistuje zelenina, se kterou by se mrkev přímo nesnášela. (I když někdy se uvádí kopr...)

Výsev a pěstování mrkve na zahradě


Rané odrůdy mrkve karotky sejeme co nejdříve, jakmile půda odmrzne a proschne, ale je ještě dostatečně vlhká. Jako následnou plodinu (po sklizni jiné plodiny) můžeme rané odrůdy sít až do konce června. Například v intervalech každé 2 až 4 týdny, abyste měli svěží mrkev po celé vegetační období.

Pozdní odrůdy určené k podzimní sklizni běžně vyséváme v dubnu. Vždy se řiďte pokyny na balíčku semínek, kde je stanoveno ideální období výsevu pro vámi zakoupenou odrůdu mrkve.

Připravenou půdu vyrovnáme hráběma. Uděláme rýhy (řádky) 20 až 30 cm od sebe, hluboké 1 až 2 cm a vysejeme do nich semínka mrkve. Na lepší vyznačení zasetých řádků (mrkev klíčí pomalu = cca 3 až 4 týdny) můžeme přidat do osiva mrkve pár semínek ředkvičky.

  • Mrkev klíčí již při teplotě 3 až 4 °C.

Po vyklíčení počkáme, dokud rostlinky nemají cca po 4 lístečky. Tehdy je můžeme vyjednotit = to znamená vytrhání slabších rostlinek s cílem dosáhnout mezery asi 4 cm mezi ranými odrůdami mrkve, a asi 9 cm mezi mrkvema určenými na podzimní sklizeň.

Snažíme se přitom nejmocnější a nejkrásnější rostlinky ponechat. Potom záhon polijeme a opatrně přihrneme zem, aby se v půdě uzavřeli dírky po vytržených rostlinkách.

Rané karotce trvá asi 3 měsíce, než je dost velká aby se vyplatilo sklízet první kusy. Sklízejí se tak, aby uvolněný prostor v řádku využili sousední mrkve k lepšímu růstu.

Záhon mrkve, foto tentokrát z naší zahrady :)

Jak pěstovat mrkev ve skleníku a fóliovníku


Podobně jako na vnějším záhoně. Skleníky a fóliovníky mají podstatně nižší propustnost světla oproti volné krajině. S tím musíme počítat už při stavbě, ale i při vysazení skleníku a fóliovníku, protože mrkev má ráda slunné stanoviště.

Jak pěstovat mrkev v květináči


Pro pěstování v hlubokých květináčích – například na balkoně – jsou vhodné rané odrůdy mrkve s kratšími kořeny. Pokud máte k dispozici pouze květináčové „truhlíky“, zkuste odrůdy s kulatými kořeny. Například ranou odrůdu mrkve Rondo typu Parisian. Výborné jsou osevní pásky.

Rané odrůdy mrkve mají rády lehkou, písčitou půdu. Do květináče použijeme zahradnický substrát na pěstování zeleniny. Rostliny v květináči jsou náročnější na živiny než ve volné půdě. Zálivka závisí na velikosti, materiálu a umístění květináče. Zkuste samozavlažovací květináče.

  • Na provrtané dno květináčů poklademe úlomky z květináče, tašky nebo několik vhodných kamenů jako drenáž.

Pokud nemáte na výběr :) postačí 20 litrové vědro s vícekrát převrtaným dnem. Smícháme 1 díl kvalitní zeminy, 1 díl písku a 1 díl dobře vyzrálého kompostu, ideálně přidáme trochu dřevěného popela. Směs důkladně rozmícháme, zvlhčíme vodou (ale nepromočíme).

Naplníme vědro těsně pod okraj a směs trochu utlačíme, aby lépe usedla. Malou motyčkou nebo lopatkou směs prokypříme. Uhladíme povrch půdní směsi a vysejeme mrkev do hloubky 1 až 2 cm. Když mají vyklíčené rostlinky alespoň 4 lístky, vyjednotíme je, tedy přetrháme tak, aby vznikl mezi rostlinkami prostor alespoň 4 až 5 cm.

Při pěstování v květináči pozor na nadměrné přemokření nebo naopak vysušení zeminy nebo substrátu. S hnojením to určitě nepřehánějte. Nanejvýš trochu vyzrálého kompostu jednou za měsíc. V dobrých podmínkách o 2 nebo 3 měsíce můžete sklízet první úrodu (závisí od odrůdy a podmínek). Květináč umístněte na sluneční stanoviště.

Ať se vám daří :)

Použitá a / nebo doporučená literatura a jiné zdroje:


  • SVOBODA Jaroslav – SVOBODOVÁ Lada: Zelenina z ekozahrady pro radost i soběstačnost. Praha, Smart Press 2018.
  • RIOTTEOVÁ, Louise: Mrkev miluje rajčata. Tajemství úspěšného zahrádkáře. Praha, Euromedia Group – Ikar 2015.
  • BARTHOLOMEW, Mel: Zahrada na jednom metru čtverečním. Zahradničení na čtvercových záhonech o jednom metru čtverečním. Praha, Svojta & Co. 2015.
  • BERG, Peter: BIO zahradničení. Základní kurz. Brno, KAZDA 2017.
  • RUPPOVÁ, Christel: BIO zahradničení. Zeleninová, ovocná a bylinková zahrada od jara do zimy. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2016.
  • HRADIL, Radomil & kolektiv: Česká biozahrada. Zelenina a ovoce bez chemie. Olomouc, Fontána 2000.
  • PLOBERGER, Karl: Nová zahrada pro inteligentní lenochy. Zahradničíme v souladu s přírodou. Praha, Brázda 2016.
  • HRIČOVSKÝ, Ivan – VALŠÍKOVÁ, Magdaléna – HRONSKÝ, Štefan: Záhrada pre úžitok. Praktické rady záhradkárom. Bratislava, Plat4M Books 2013.
  • HAUSEROVÁ, Eva (ed.): Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století. Rodinná zahrada. Praha, Stanislav Juhaňák – TRITON 2016.
  • RIOTTEOVÁ, Louise: Ruže ľúbia cesnak. Spoločníci v záhrade a iné tajomstvá. Bratislava, Ikar 2001.
  • POKLUDA, Robert: Pěstujeme zeleninu. Kapesní příručka pro záhradkáře. TeMi CZ 2009.
  • HÖHNE, Johannes – WILHELM, Paul Gerhard: Dvanáct měsíců v zahradě. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2016.
  • MARSHALL, Roger: Pěstování ve skleníku. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2016.
  • PALMER, Isabelle: Zahrada na balkoně. Okrasné rostliny, bylinky, zelenina. Praha, Fragment 2015.
  • PÍŽL, Jaroslav: Rok v biozáhradke. Bratislava, IRIS 1991.
  • VALŠÍKOVÁ-FREY, Magdaléna: Rok v zeleninovej záhrade. Praktické rady záhradkárom + biologická ochrana. Bratislava, Plat4M Books 2017.
  • KREUTEROVÁ, Marie-Louise: Bio zahrádka. Pěstování blízké přírodě. Praha, Euromedia Group – Knižní klub 2014.
  • ČEJKA Gustáv a kolektív: Radíme záhradkárom. Bratislava, Príroda 1975.
  • https://sk.wikipedia.org/wiki/Mrkva_oby%C4%8Dajn%C3%A1
  • https://www.skudci.com/Seznam-skudcu/Skudci/Pochmurnatka-mrkvova

Novinky e-mailem


A už vám neunikne žádný nový článek na téma ZAHRADA = přihlašte se k odběru e-mailem:

Odebírat novinky

© Roman Plencner
Miluji zahradu :) samozřejmě BIO.
Kopírování a publikování obsahu z Blogikon.cz není dovoleno.

Těším se na vaše komentáře :)
Zásady zpracování osobních údajů.

Komentáře