Přeskočit na hlavní obsah

Vikingové v Americe: Objevení Ameriky

Severní Atlantik, léto 986 n.l. Sedmý den plavby vikingské lodi, ztracené na obchodní cestě z Islandu do Grónska. Hustá mlha z předešlých dnů se ráno rozptýlila a loď se celý den plavila pod napnutou plachtou. Podvečer Vikingové – drsní, odvážní muži na palubě – spatřili na západě neznámou pevninu...

Vikingská loď

Majitelem lodi byl kupec Bjarni Herjulfsson. Z paluby si prohlédl cizí lesnaté pobřeží s pahorky. V té chvíli se jako první známý Evropan se svou posádkou plavil někde podél východního pobřeží Severní Ameriky, snad při Newfoundlandu, možná ještě jižněji.

  • Na obchodních plavbách včetně náročných výprav na Island a do Grónska používali Vikingové obchodní lodě známé jako knarr. Tyto knarry byly robustnější než vikingské bojové lodě, měli skvělé plavební vlastnosti a otevřené paluby. V té době byly vikingské lodě nejlepší na světě.

Namísto vylodění a průzkumu nové země se Bjarni rozhodl pro plavbu do Grónska. Otočil loď a zamířil na severovýchod, přičemž po dvou dnech znovu narazil na neznámou pevninu. Ještě nikdy v Grónsku nebyl, ale správně usoudil že tato země bez ledovců to nebude.

Bjarni odmítl požadavky členů posádky přistát na břehu, doplnit zásoby vody a dřeva. Podél pobřeží Labradoru po třech dnech plavby dosáhli dnešní Baffinův ostrov (?). A odtud už východním kurzem bezpečně dorazili k pobřeží Grónska.

Bjarniho plavba z Islandu do Grónska :)

Bjarni ukončil plavbu v přístavu Herjulfsness na jižním cípu Grónska. Zvítal se s otcem (kterého předtím nezastihl na Islandu). Pomalu se šířící zpráva o objevených zemích vzbuzovala zájem Vikingů, ale i kritiku Bjarniho pro jeho váhavost při průzkumu nových krajů.

Erik Rudý a Leif Eriksson


O 14 let později Bjarni v Norsku vyprávěl o své plavbě a nových územích Eriku Rudému, známé osobnosti tehdejšího vikingského světa.

  • Erik Rudý proslul úspěšnou kolonizací Grónska (Vikingy nazývaného Groenland). V roce 985 n.l. po předchozím průzkumu přivedl do Grónska více než 400 kolonistů z Islandu na 14 lodích (další lodě na moři ztratili nebo vrátili).
  • Grónská kolonie udržovala po moři aktivní obchodní styky s Islandem a Norskem. Vydržela asi do konce 14. století, ohrožována postupem hranice trvalého zalednění Grónska, zhoršováním podnebí a sílícím tlakem Eskymáků.
  • Postupně přestali přicházet obchodní lodě z Islandu a Norska a zmenšující se grónská kolonie nakonec zanikla.

Leif Eriksson, syn Erika Rudého, ​​byl myšlenkou na průzkum a kolonizaci nových zemí na západě nadšený. Odkoupil Bjarniho loď a náborem získal posádku 34 dobrovolníků. Promluvil svého otce, aby jako zkušený vůdce vedl výpravu. Ten se však – již na cestě do přístavu – zranil při pádu z koně. Pokládaje to za zlé znamení nakonec na loď nenastoupil, a vůdcem námořní výpravy se stal Leif.

Leif zopakoval Bjarniho trasu, jen opačným směrem. Plavil se tedy kolem roku 1000 n.l. podél pobřeží Grónska na severozápad, pak na západ asi k dnešnímu Baffinovu ostrovu. Pustý ostrov pokrytý ledem nazval Helluland (pustá zem). Vikingové zakotvili a s malým člunem přistáli na břehu, ale nehostinná krajina je nenadchla.

Plavili se dál na jih, kde našli druhou pevninu. Nízké zalesněné pobřeží s bílým pískem na plážích nazvali Markland (země dřeva). Ani v tomto případě není jasné, kde přesně se Markland nacházel. Pravděpodobně šlo o labradorské pobřeží, starší zdroje uvádějí Newfoundland.

Objevení Vinlandu


Po dalších dvou dnech plavby objevili Leifovi Vikingové travnatý ostrov a za ním pevninu. Vpluly do průlivu a pak proti proudu řeky, dokud se nedostali k neznámému jezeru. Příjemné podnebí v němž se dobytek mohl pást i během zimy, řeka plná lososů a dlouhé denní světlo (proti Grónsku a Islandu) vedly k rozhodnutí postavit si tam osadu. Údajně tam dokonce našli divoké hrozny – vinnou révu. Proto nazvali tuto zemi Vinland (země vína).

  • Kde přesně se nacházel Vinland? Zdá se, že by to mohla být oblast Newfoundlandu, kde se v archeologické lokalitě L'Anse aux Meadows našli pozůstatky vikingské osady z doby kolem roku 1000 n.l. Ale v této oblasti se vinné révě nedaří. Snad se tedy vikingský Vinland nachází na americkém pobřeží někde více na jih. Nebo byl název Vinland jenom marketingovým tahem, který měl získat více nových kolonistů?

Vikingové úspěšně přezimovali ve Vinlandu v masivně vybudovaném dlouhém domě nazvaném podle Leifa (Leifsbudir), a na jaře se lodí vrátili do Grónska. Asi o dva roky později Leifův bratr Thorwald Eriksson s posádkou vyplul na vypůjčené lodi do Vinlandu, kde v Leifsbudire přezimoval a prozkoumal široké okolí. Narazil přitom na první stopy po algonkínskych Indiánech (např. na dřevěnou obilnou sýpku ve tvaru homole).

První boje s Indiány a Thorwaldova smrt


Pravděpodobně v létě 1003 n.l. došlo k prvnímu známému střetnutí Evropanů a amerických Indiánů. Thorwaldovi lidé našli na písečném břehu fjordu tři převrácené kožené čluny. Pod každým z nich spali tři muži. Vikingové, vždy připraveni sáhnout po zbrani, překvapené Indiány zabili kromě jediného, ​​který stihl uniknout.

Vikingové pohrdlivě nazvali domorodce Skraelingové (slaboši, zbabělci). Brzy se však přesvědčili, že nepřítele se nevyplatí podceňovat. Domorodí bojovníci se připlavili na svých kanoe a zaútočili šípy. Jeden ze šípů smrtelně zasáhl Thorwalda, který se tak stal prvním známým Evropanem pohřbeným na americké pevnině.

  • Thorwaldovi pronikl indiánský šíp přes rameno až do prsou. Sága říká, že si šíp vytáhl a řekl svá poslední slova: "Shledávám, že kolem mého dříku se usadil tuk. Nalezli jsme úrodnou krajinu, ale budeme mít z ní málo radosti!" (Citováno a přeloženo z knihy: Prvý Američan. Autor: CERAM C.W. Bratislava, Obzor 1978.)

Thorwaldův bratr Thorstein Eriksson se rozhodl, že se vydá na plavbu do Vinlandu a doveze Thorwaldovo tělo domů, do Grónska. Bouřky však jeho loď zahnali zpět. Přes zimu během epidemie onemocněl a zemřel. V roce 1005 n.l. připlul do Grónska Thorfinn Karlsefni, kupec z Islandu. Oženil se s Gudrid, vdovou po Thorsteinovi. A Gudrid ho přesvědčila, aby spolu odešli žít do bájného Vinlandu.

Thorfinnův pokus o osídlení Vinlandu. Narození Snorriho


Thorfinn Karlsefni se na kolonizaci Vinlandu důkladně připravil. Nalodil 60 mužů, pár žen, zásoby potravin a jiného vybavení a několik kusů dobytka. Podle jiných zdrojů výpravu tvořilo až 140 lidí na třech lodích. Po úspěšné plavbě našli Leifsbudir ve Vinlandu. Stravování si vylepšili lovem zvěřiny a rybolovem. A na břehu našli vyplavenou velrybu, která jim poskytla cenné zásoby masa a tuku.

Na rozdíl od předešlých vikingských výprav, Thorfinnovi lidé nejprve navázali s místními Indiány dobré vztahy a dokonce proběhl výměnný obchod. Vikingové pro jistotu vybudovali obranné palisády, takže když se Thorfinnovi a Gudrid narodil syn Snorri (první potomek Evropanů narozený na americkém kontinentu), byli připraveni na případný konflikt.

Dlouho nečekali. Již při druhé návštěvě se Indiáni pokusili přivlastnit si několik vikingských zbraní a skončilo to potyčkou mezi muži z obou stran. Třetí návštěva domorodců skončila skutečným bojem. Thorfinn usoudil, že místo obklopené nepřátelskými Skraelingy je příliš nebezpečné. Vzal své lidi a vše co mohl na loď, a vrátil se do Grónska.

Ukrutná Freydis přichází


Leifsbudir nezůstal dlouho opuštěný. Osídlit ho se rozhodla Freydis, dcera Erika Rudého. Se svým mužem a dalšími zorganizovali výpravu. Tentokrát se na lodích vydalo do Vinlandu 120 mužů a žen. Komunita však nebyla jednotná. Jeden dům si postavila Freydis s mužem a svými lidmi, druhý dům si postavili dva norští bratři (Helgi a Finnbogi) se svou skupinou.

Údajně to byla právě Freydis (toužící po větší lodi norských bratrů), která napjaté vztahy dohnala za hranice násilí. Navedla svého muže, aby dal bratry a lidí z jejich skupiny přepadnout ve spánku, spoutat a pozabíjet. Ukrutná Freydis své dílo dokonala tak, že ženy patřící do skupiny obou bratrů zabila osobně – sekerou. Po přezimování se Freydis s dalšími vrátila do Grónska.

I v dalších stoletích se vikingské lodě příležitostně objevovaly na pobřeží Severní Ameriky. Někdy je dohnala bouře, jindy připluli pro cenný náklad dřeva z lesů Marklandu. Dřeva bylo v Grónsku vždy nedostatek a sběr naplaveného dřeva na grónském pobřeží nepokrýval spotřebu.

Až kolem roku 1290 n.l. se evropští seveřané s meči údajně znovu pokusili osídlit oblast Newfoundlandu. Navzdory podpoře norského krále Erika Magnussona (Erik II. Norský) ani tento kolonizační pokus nebyl úspěšný.

Své plavby a kolonizační pokusy Vikingové před celou Evropou úspěšně tajili. Díky tomu dostal šanci na „objevení Ameriky“ Kryštof Kolumbus téměř 500 let po plavbách Bjarniho Herjulfssona a Leifa Erikssona.

Doporučená a/nebo použitá literatura a jiné zdroje


  • BARKER Felix – ROSS-MACDONALD Malcolm – CASTLEREAGH Duncan: Začiatky hľadania. Dejiny zemepisných prieskumov a objavov. Bratislava, Mladé letá 1981.
  • BEDNAŘÍKOVÁ Jarmila: Stěhování národů a sever Evropy. Vikingové na mořích i na pevnině. Praha, Vyšehrad 2017.
  • BLACK Jeremy: Zbraně, které změnili svět. Líbeznice, VÍKEND 2009.
  • LEITHÄUSER Joachim G.: Země na obzoru. Slavní objevitelé od Kolumba po dobytí Antarktidy. Praha, Orbis 1972.
  • KOSIARZ Edmund: Námorné bitky. Bratislava, Pravda + Naše vojsko 1984.
  • CERAM C.W.: Prvý Američan. Záhada pôvodu Indiánov. Bratislava, Obzor 1978.
  • HRBEK Ivan: ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. Praha, Panorama 1979.
  • HYNEK Vladimír – KLUČINA Petr: Válečné lodě 1. Lodě veslové a plachetní do roku 1860. Praha, Naše vojsko 1985.
  • JOCKENHÖVEL Albrecht a kol.: Dějiny světa 1. Globální dějiny od počátků do 21. století. Praha, Vyšehrad 2012.
  • OPATRNÝ Josef: Objevitelé, dobyvatelé, osadníci. 500 let Ameriky. Praha, ROAD 1981.
  • Kolektív autorov: Sedmdesát velkých výprav, jež změnili svět. Praha, Slovart 2007.
  • PATOČKA Václav: Plachty objevují svět. Praha, Albatros 1987.
  • VOLNÝ Zdeněk a kol.: Toulky minulostí světa 4. Staré civilizace Číny, Indie, islámu, Japonska, Afriky a předkolumbovské Ameriky. Praha, Via Facti 2002.
  • VOLNÝ Zdeněk a kol.: Toulky minulostí světa 5. Byzantská říše, křížové výpravy, počátky Evropy a evropský středověk. Praha, Via Facti 2003.
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Vikingov%C3%A9
  • https://en.wikipedia.org/wiki/Erik_the_Red
  • https://en.wikipedia.org/wiki/L%27Anse_aux_Meadows
  • https://www.britannica.com/place/Vinland
  • https://www.national-geographic.cz/clanky/vikingovem-nepotrebovali-kompasy-meli-slunecni-kamen-a-naberacky.html
  • https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Blank_maps

Novinky e-mailem


A už vám neunikne žádný nový článek na téma HISTORIE = přihlašte se k odběru e-mailem:

Odebírat novinky

© Roman Plencner
Historie + přítomnost = budoucnost :)
Kopírování a publikování obsahu z Blogikon.cz není dovoleno.

Těším se na vaše komentáře :)
Zásady zpracování osobních údajů.

Komentáře